Prstýnky přátelství
Prstýnky přátelství
blonďatých chomáčků pampelišek
lemují Tvoji andělskou tvář
Pro tělo
rýže s čertovou omáčkou
Pro duši
hostina z plamenů svíček
Na stěnách se zrcadlí
teplo našeho setkání
… a taky v očích
Nadýchané prstýnky
lidských snů
navlékám na prsty
své duše
Šperky z chomáčků oblak,
které pokládám na prsa
každé své čakře
dlaněmi maséra
(svého osobního strážce)
s křídly ženy
(svého osobního anděla)
Labutí píseň
na podsadě všednosti
maluje mé zítřky
do pera budoucnosti…
Komentáře (19)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
....maluj mi na záda epitaf o jediném slovu --"děkuji"--....
potkal jsem tady smutek, zoufalství, touhu, něhu a strach. Z toho všeho si odnáším vzpomínku na příjemnou chvilku s tvými básněmi.
12.09.2007 20:07:00 | černočerný
...tady mi nějak docházejí písmenka...
proplétají se vlákna citů přetenká
a setkávají v podivuhodné pavučině...
na které usazuje se duha
v kapkách rosy
vody živé...
děkuji za tu nádheru...
(jinak dík napsat nesvedu)
a ten pode mnou tady... sílu má... :o)
kdyby padal, záchrané koště mu půjčí baba jedová...
:o)
20.12.2006 11:22:00 | Cecilka
Nádherné, veselé Vánoce a hodně štěstí na vaší cestě. Buďte oba silnější než já.
20.12.2006 07:19:00 | Mácha
Odnáším si po předčtení Tvé básně nádherný pocit krásna,
je prostě nádherně živočišné.
Přeji Tobě a G.P. nádherné vánoce. Nový rok ať je plný láský štěstí, zdraví a radosti. :-))
19.12.2006 21:55:00 | padre
Přišel jsem Ti a P.G. popřát krásné Vánoce a zatím si odnesu krásný zážitek z tvých slov, z tvé básně.Děkuji.
Tak ještě jednou.
Levandulko voňavá, rytíři spanilí, přeji Ti nádherné Vánoce, plné toho co si přeješ.
Tak, ano.
19.12.2006 21:46:00 | kouzelníček
Asi tuším , o kom je ta básnička...tak nějak si ji představuju :-)
Někdy scházejí slova...ale tvoje srdce...to tam cítím:-)
19.12.2006 16:15:00 | no
Přeložila jsem si to,že je to jemná,něžná osoba,s kterou se vzájemně potřebujete,nebo působíte příznivě navzájem na sebe./Nadýchané prstýnky...navlékám...na duši/
19.12.2006 15:56:00 | s.e.n
Povedlo, a moc milá Levandulko. Někdo cítí, někdo ne... A velký dar, kdo vidí...
19.12.2006 15:00:00 | Koprtinka
Jaruš... možná, že tyto pocity, které jsem zkusila dát do básně jsou jako pápěří... jemňounké jako aura, jako lesk v očích, jako prstýnky vlasů jedné úžasné přítelkyně... skrz ně jsem napsala tuto báseň. Já vím, je to moc těžké uchopit a předat vám ostatním... protože tahle báseň není o bolesti, která zacloumá každým čtenářem... je o lidské něze... kdoví, jestli je lidská... ;-)
(a možná se mi to jen nepodařilo... pak odpusťte...)
19.12.2006 14:23:00 | Levandule
nějak mně to nezasáhlo, jenom to mnou proběhlo bez účinku, prostě nic, jindy to dělá divy...
19.12.2006 14:15:00 | Jarky
Tady je zbytečné mnoho slov do komentáře psát.
Budu držet tlapky.. přát..
Byť daleko.. se taky usmívat :o)
19.12.2006 14:09:00 | Mourek
No tedy, to mě vypekli ti roboti... úplně to zkomolili - na konci mělo být:...andělům...nehodným...balvanu...pápěří...nám všem
19.12.2006 13:04:00 | G.P.
Andělské podobenství o čistotě, přátelství a pomoci...sobě...Tobě...jí...jemu...dětem...dospělým...andělům...nehodným...balvanu...pápěří...nám všem...
19.12.2006 13:03:00 | G.P.
Andělské podobenství o čistotě, přátelství a pomoci...sobě...Tobě...jí...jemu...dětem...dospělým...andělům...nehodným...balvanu...pápěří...nám všem...
19.12.2006 13:03:00 | G.P.