Nevěřící den

Nevěřící den……

Blouzním či sním?
V horečkách se na svém loži probouzím.
Ta euforie včerejšího večera už ze mě opadla.
Zůstal jen stín, pár vzpomínek, nic víc ve mně nezbylo.
Teď jen lituji, toho co sem ti neřekl a říci mněl.
Čas už zpět nevrátím…. bohužel.
Chtěl bych být s tebou teď a tady.
Na nic si nehrát….. jen tu šanci.
Znovu se na tebe podívat,
pár věcí jinak udělat.
Hlava se mi z hladu točí a drogy?........Ty mě v moci mají.
Tady a támhle ty opice kálejí.
Budoucnosti se bojí,
tak žádné zábrany nemají.
Ubohé divadlo tu přede mnou hrají.
Nic víc jen sračky a ono je to baví.
Dlouhé hodiny se předvádí,
pak zpátky do svých děr spěchají.
Rozumu tomu se brání, smrti…….
ach smrti se ty trosky bojí,
proto v boha slepě věří.
Doufají, že do nebe se dostanou,
ale jen peklo bude tou slastnou odměnou.
Jen ta spalující nicota, prach, hlína a slzy, to je jejich odměna.
Za to že v boha věřili a slepě mu sloužili.
Díru v zemi za to dostanou.
Jako každý i ten bez boha a víry.
Jen jediná je odměna.
Tak radši do své díry zalezu a na něj myslet nebudu.
On je jen velká lež, největší tohoto světa.
Žádná jiná se jí nevyrovná…..
Církev si jí vymyslila a tím prachy na nás vyvařila.
A jak tupé stádo ovcí Vy věřící…..
…..platíte a platit budete,
až do té doby než Vám někdo jiný,
díru do země vykope.
Krumpáčem a lopatou Vás pane do téhle země zahrabou.