proč život ukládáme do vzpomínek
když láska slepá
rány odkrojí
poznávám svůj svět
laskám bez radostí
smutek černou barvu má
vítr ne zazpívá
napojí
ústy žhavý květ
nehledám beznaděj
noc co nemá děj
uteče jak řeka
i pro smrt člověka
když drží v ruce kamínek
Chci ho ale Zahodit
Tak dlouze budu žít...