..mé šuměnství..
..mé šuměnství..
Já šla a v šatech trhaných se ňadra choulí
Plášť jako náznak zbyl dnů rozvlátých
Já pod tvou klenbou šla a můj svět za vraty
sklouz´ s lemem do prachu i s chutí soli…
Děravé střevíce se jen tak míjely
Zasněný Meluzín zpíval mi blízko uší
své teskno spolu s mým. A sliby při Venuši
ani lep Mléčné dráhy myslím nestmelí…
A já jen sledovala světlo noci bludné
v té dané vteřině, kdy úsměv na rtech rudne
než promění se v příchuť hořkosti
Tak, korzet na tělo co schránku utajenou
na krajku okrasy, že kdysi já též ženou
skrz ústa zpívala jsem madrigaly z hlubin věčnosti…
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Už je to přes rok.
21.11.2012 22:32:39 | Lilien
Šla jsi...
nad hlavou hvězdné nebe
a roztodivná znamení.
Zasněný Meluzín,
ač se to možná nesluší,
vykašlal se na Venuši.
Oči měl pouze pro Tebe,
naslouchal Tvému šumění.
20.12.2011 18:20:49 | Šerpík 1
tou cestou mnoho jasných zbylo stop
i šípů zlomených co nepoznaly kuši
i slibů mátožných co zapomenout sluší
byť při zpovědi požehnal jim pop
tou cestou nejeden šel zlatokop
co ďáblu jen zaprodal svou duši
i romantici k lásce sotva hluší,
Meluzína apel: Jen se vzchop!
když hlubina je stáhla madrigalu
Však míjely ty střevíce i krajky
karavan bludných kolem města králů
tajnou schránku těla bez obalu
Hořký úsměv provázel je z dálky,
korset bez okras, prsten bez opálu
***
J.
22.11.2011 14:53:02 | j.c.
Ejhle, sonet!
Slova v něm maj’ chuť vonět,
však hořknou na jazyku
jak pel z tvých květů…
…ve hvězdném mlíku.
18.11.2011 15:19:54 | Špáďa