Úsměv prosím.
(Věnováno J.M.)
Je zásobištěm úsměvů co pohltily mou tvář.
Jak jen to dělá?
Stále se sebe ptám,
odpověď však
nenalézám.
Chci to vědět,
poč utkvěl v mé hlavě,
v každé mé myšlence,
sladké vzpomínce.
Je jiný,
to nemusím dokazovat vám.
Je mi blízký,
né lehce to skrývám.
Chci být s ním,
cítit jeho vůni,
slyšet jeho hlas,
ten slavný bas.
Chci vědět že jsi můj.
A já že jsem tvá.
Chci se vyhnout všem snům.
Chci být realista.
Komentáře (0)