Růže

Uprostřed sněžných kopců
roste rudá růže
mrazivý vítr ji kolébá
jak jen může
do věčného spánku
slunce zahřát nepomůže
co dělat má?
Ukládá se
do řeky nářku
pláče na svým osudem
Její zkřehlé lístky
malované zimou
padají do bílých peřin
a v potůčkách
se tiše linou
do nitra země
mezi stíny
kde ďábel
černé plémě
zařazuje do kroniky
knihy těžkých hríchů
jejich seznam
je převeliký
dřív jim přišel
k smíchu
Teď však zpytovat
se musí
a trpět
za své činy
spalovat se
v žáru viny
na věky věků...