Prý tě mám vzít za ruku.

Máš horké rty,
když dýcháš do zad poslední vášni.
Nezdáš se protivný.
Nezníš tak krásně .

Jenom tak hledíš,
V mých očích odpověď
najít chceš.

Dvě hnědé a hnědo zlaté,
či spíše do zelena.
Já zakopávám o tvou lásku.
Já padám na kolena.

A tady počkám.

Ty budeš vonět po mámině objetí.
Ona ti promine. Že prý jsme děti.
A tak si říkám,
kdo přivine mne,
kdo odpustí, že už jsme plnoletí.
A milovat nás bude vzápětí.

Prý bude líp a bude se to zdát
prý jako maličkost, prý mládí.
A já tak tiše kňučím,
A já se budu prát.
Protože mladí!