Prázdné sny
Prázdné sny
S tváří obrácenou ke hvězdám
čeká...
Na co? Sama neví.
Možná na déšť stříbrného prachu,
možná na zázrak... -Odolat strachu-.
Otvírá svou duši otázkám.
V zoufalstvím hlubokých očích čirých křišťálů zář.
Volá...
A kdo jí odpoví?
Je sama, kol jen tichá temnota
užírající chuť žít... -Prázdnota-.
A k nohám Vesmíru padá potrhaný snář.
čeká...
Na co? Sama neví.
Možná na déšť stříbrného prachu,
možná na zázrak... -Odolat strachu-.
Otvírá svou duši otázkám.
V zoufalstvím hlubokých očích čirých křišťálů zář.
Volá...
A kdo jí odpoví?
Je sama, kol jen tichá temnota
užírající chuť žít... -Prázdnota-.
A k nohám Vesmíru padá potrhaný snář.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
tak tohle jsem ještě nezažila u žádnýho literáka. Mám pocit, že Tě znám. Tvoje tvorba mi něco úplně moc připomíná, já to nechápu....Tvoje básně jaou jako by byly částečně o mě, anebo máš stejnou zmatenost jako já. Anebo znáš někoho, kdo je tak zmatenej jak já.
Každopádně dík za ten pocit
21.12.2006 21:14:00 | Trdlo