Vzpomínky? SMAZAT!

Jsem asi krutá,
když si jen tak, ještě s úsměvem,
dokážu mazat v paměti
střípky, útržky...

Byla to naše fotka.
A teď je
NEKOMPROMISNĚ
(nesmyslně)
pryč.

Ztrácím tebe,
sebe,
nás.
Až bolí
všechen čas v niveč...

Až kdesi uvnitř ztichne hlas,
hlas vzpomínání,
půjdu a podívám se na fotografický papír
z očí do očí bíle.
Zrovna tak,
jako on na mne.

(I slzu v oku)
Zapomenu.