Touha

Nesobecká být

a pro všechny se rozdat

a po kapkách

vkládat se

mezi Tvé svítání

být Tvojí duhou

co mračna rozhání

Bolest co ve víru

vzpomínek

ani čas nenarovná

být náročná

a přitom skromná

myšlenka Tvé rozjasněné

hlavy

jsem naděje Tvá

co není znát

ale především

plním Tvé obavy

ale i přes to

nechceš se mě vzdát

...

Jsem v Tobě

vzpomínka hluboko ukrytá

jsem touha nevinná

tvými prsty

netknutá

...