Zaprodaná duše

Vzpomínám na vůni letního vánku

jako by to bylo teprve včera

procházeli jsme se nočním městem

má dlaň byla v té tvé

naše prsty se proplétaly

Ten okamžik, kdy se naše rty spojily

byl neskutečný a nezapomenutelný

mé srdce tenkrát bilo jako o závod

buch, buch, buch, buch, buch, buch

Nechtěla jsem zničit ten jedinečný okamžik

začal jsi plánovat naši společnou budoucnost

srdce mě bolelo, bylo mi do pláče

tak moc jsem tě milovala a miluji stále

ale zaprodala jsem svoji duši ďáblu

a musím s ním i zestárnout

Co sejde na tom, že mi občas dá výchovnou facku

je to nic proti tomu, co by udělal tobě

kdyby se o tobě dozvěděl

byl by schopný tě zabít

Proto mi neměj za zlé

že bez rozloučení a vysvětlení odcházím

chci tě zachránit

proto ti musím říci sbohem

že tě miluji?

na tom nesejde....