Pomluva

V polorozpadlém domku,
připoutána k okovům-
spí.
Na svých triumfech,
minulých i budoucích-
lpí.

Tak ji nakrm!
Vždyť to dobře umíš.
Tvá slova zas černější než krkavčí pírka.
Tak zas boduj,
řeči silácké,
možná hloupější než sedmilhářova sbírka.
Tak se zas ukaž,
jako bavič hlav nadutých,
jako bavič hlav,
jako bavič,
jako...

V polorozpadlém domku,
odpoutána z okovů-
probouzí se.
Zas tančí proklatý kankán,
už ví,
že tvými bludy-
nakrmí se.