O mém básnění

Tři roky jste mi pomáhali přežít
když plakali i smáli jste se se mnou
teď na duši mám nežid
a náladu temně temnou

O padesátníku byla první
ta povedla se myslím dost
mně ještě uvnitř jemně brní
jak když chutnal první (mladou) kost

Pak další byla bez vázaného rýmu
poprvé jsem to jen zkusil
je to snadné jak chytit v zimě rýmu
z kapiček co lítaj z pusy

Na dvě stovky minidílek
něco blbé a pár príma
prý jsem trochu smutný snílek
na veselou si notu zpívám

Sonety jsou má tajná láska
se zasraným vtipem navíc
lákala mne procházka
s dívkou lesem k vodě  (nejsem panic!)

Rukověť pro nesmělé fyziky si chval
napsal jsem ji z fleku rád
erotiku jsem tam cpal
nejsem přece feldkurát

Zrýmoval jsem svoje předky
jsou tam všichni - jeden vedle druhé
mám v tom ještě trochu zmatky
dějiny se vrací kruhem

Mezi hvězdy bral vás v rýmech svých
od Slunce až k mlhovinám
cpali jste si se mnou břich
i smáli jste se volovinám

Taky o lásku jsem zavadil
a popsal jsem to řádně v básních
co jsem všechno nabalil
a která řekla zhasni ...

Pár básniček pro nejvyššího
co se na nás svrchu dívá
o životě, ty má tího
vyprávím a chystám divan

O krásných řekách a vodácích
co perou se s živly i s živli
o vodačkách co na lících
mají úsměv jenž zvedá z židlí

Tři roky jste mi pomáhali přežít
a někteří se smáli se mnou
kašlu na vše, co mne tíží
život mi byl vlastně hrou

Tak tu sedím a sčítám rány
málo toho ke chlubení
nebýt tady ctěné dámy
klel  bych

Takhle dám jen na modlení