Poezie z vlaku
Poezie z vlaku
Anotace: -
Proč do toho vlaku vždycky nastoupíš
Pak průvodčí jen sbírá tvoje kusy
Jsou všude
Válejí se
ve vlakové chodbě
Ztrácejí se
pod kroky neznámých
A on je dává do koženkové tašky
s lístky a plácačkou
Jedno zlomené srdce navíc nikdo nepozná
Písknutí
Už jedeš
Mizíš
Zase do jiných světů
Vstříc novým zítřkům
Trpkým
Bez úsměvu
Pak průvodčí jen sbírá tvoje kusy
Jsou všude
Válejí se
ve vlakové chodbě
Ztrácejí se
pod kroky neznámých
A on je dává do koženkové tašky
s lístky a plácačkou
Jedno zlomené srdce navíc nikdo nepozná
Písknutí
Už jedeš
Mizíš
Zase do jiných světů
Vstříc novým zítřkům
Trpkým
Bez úsměvu
S nimi a přesto tak sama
V kapse tři stovky na zpáteční lístek
V uších pár tónů
Vlak tě odváží daleko
Od tvého středobodu vesmíru
Snadno se zapomíná
na existenci cesty zpět
V uších pár tónů
Vlak tě odváží daleko
Od tvého středobodu vesmíru
Snadno se zapomíná
na existenci cesty zpět
A na prachy na zpáteční jízdenku
Jeden uslzený pár očí navíc nikdo nehledá
Cesta běží
a skončí
Všechno končí….
Proč do toho vlaku vždycky nastoupím?!
Jeden uslzený pár očí navíc nikdo nehledá
Cesta běží
a skončí
Všechno končí….
Proč do toho vlaku vždycky nastoupím?!
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.