Život je volba (a ne každé rozhodnutí je správné)

Když břehy od sebe dělí dvě hluboké míle,

když to, co tě sráží je tvá vlastní píle,

když v tvém srdci propast zeje,

tvůj anděl strážný zachrání tě z beznaděje.

 

Pak slzy a pot ztuhnou ti na tváři,

o tvém osudu budou hrát kostky hvězdáři,

můžeš vyhrát a nebo ztratit vše,

vstupní kapitál je tvá vlastní duše.

 

Bojíš se uhnout z vytyčené cesty,

ze zaťatých pěstí blednou ti prsty,

a to, co nejde, je hrát fér,

musel by ses ohlédnout a tím změnit směr.

 

Svědomí je krásné, ale kde ho vzít,

kde vzít tu sílu pravdu ctít,

pak ptáš se mě, jak tu hru hrát,

tohle je život a ty o něj musíš stát.

 

...

 

Tak vyber si cestu a vyber si směr,

důsledky toho sám na sebe ber.