Nikdy bych nevěřila,
že já budu v takové situaci,
to se holkám jako mě nestává,
aby se o mě rvali dva šlechtici.
Abych trpěla, když jsem zamilovaná
a stále si říkala,
udělala jsem správně?
Dobře jsem zvolila?
Nevědomost mě bolí,
nahání husí kůži,
a vzpomínky zůstávaji,
ach, ti muži!
Lítost, láska, smutek,
přesně to cítím,
plakat nejde, tak moc je to divný,
neužít si ani dotek.
Co kdyby, co kdyby,
kdyby jsou chyby?
Kdo to řekl?
Je to tak správně?
Na kolena klek,
vem mě zpět,
chci?
ublížit jinému?
Kéž zjistím včas,
komu patří mé srdce,
a neudělám hloupost,
když na jiného smát se budu sladce.