Našla jsem staré myšlenky v nové knize, na stole voní vysokou cenou, z posledních korun zaplacenou,

Hodinami nenasytně. Nemluvili jsme.
Jsi čistý asi jako svědomí dvou nahých těl.
Když znala jsem tě tak, jak já jsem chtěla,
Neznal jsi mě ty tak, jak sám jsi chtěl.

Z mých polic by se mohl sbírat prach.
Do prázdných sudů zralého vědomí.
A sčítat v gramech dny kdys po patách
Chodil mi.

Co je to let a století, jak zdá se už,
Že nemluvili jsme, jen ozvěna.
Vlivem rozmarů je z tebe jiný muž.
Na staré plátno tě malovala jiná.

Chtěla bych naučit se vracet barvy tvoje.
Do minulosti a hned zpět - pro jednu chybu.
Jsme neskutečně mladí pro tyhle nepokoje
A příliš kreativní v akváriích mít jednu rybu.