Proč píšeš?

Chceš slyšet pár veršů, pár vět? Já varoval tě, říkal jsem ti že nebude to hned.

Takový rým musí mět nápad, no možná ne, ale zkus mě chápat.

Zkus o tom chvílku tápat, proč nechci verši jen tak do větru mávat.

Inspirace přichází když se mi něco důležité honí hlavou, nebo když mám dlouhou chvíli, nebo jako posledně, když potkám tu pravou.

Pak dám si píli dostat se k cíli. Je to také způsob jak vyjádřit svůj příběh, ujasnit si kde ve světě mám svůj výběh, kde louka zelená se jenom pro mě.

Ale zase každá myšlenka není jen o mě, ale i s jakými lidmi žiju v domě. Nebo že nenajdeš listy jen na stromě, také co udělám pro přátele a oni pro mě.

O tom že máme modré nebe, že sních v zimě zebe ale také co bych vlastně sám moh udělat pro sebe.

Dá se psát omiliónu věcí, když nebereš to vážně, pro ostatní jsou to jen keci, ale nechceme se zavděčit přeci,

chceme uniknout a to všeci.