Kavárna

Zde vidím paní, co bílý svetr má
kdo ví, na koho tu čeká.
Ob stůl je tak osamělý pán,
proč jen sedí sám ?

Jen já tu s tužkou v ruce, asi něco hledám.
Možná správná slova, nebo možná verše skládám.
Mám to místo ráda, i tu prázdnou židli naproti,
zkoumání detailů, mi slova dává do hlavy.

Ty dveře za mnou, se stále otvírají,
když se otevřou,cítím ten chlad, který z venku vychází.
Zády k světu, tu jen sedím....v hlavě zmatky
a stejně prázdný papír...

A mezi tím vším, už ta paní sama není...směje se...
s pánem, co byl naproti.