Náš vesmír ... a Bůh
Náš vesmír ... a Bůh
Žáby zamrzlé v špinavých kalužích,
posádka naprogramovaná k probuzení
z hibernace ..
... v šťastných zítřcích
Únik z našeho konečného světa
do nekonečna
... světa Ikarů ..
Kdo z nás bude mít nakonec přednost ... ? ..
Zástupy poslušných věřících, ...
a nebo nespoutané duše,
které se mu chtějí vyrovnat ...
V utrpení těla .....
dojít nesmrtelnosti ducha,
... ... navěky ...
Navěky ...
..v špinavých kalužích
... .. našich světů ...
*
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Tvá báseň je dobrá k přemýšlení. Je to dobré vyjádření tvých úvah.Já ale chci žít život teď podle sebe-co bude potom je mi jedno.
26.12.2006 12:35:00 | s.e.n
náš vesmír je náš vesmír ... věříme v lásku, v sebe sama, v něco, co je mezi nebem a zemí, nejsme sami, nejsme poslušné ovce jdoucí za svým pasáčkem ... na povel ! Hezký, jindro !!!
26.12.2006 09:26:00 | Alci
Kdybys mě četl tak, abys věděl co čteš, věděl bys, že z jedné zatoulané ovečky má větší radost než ze stáda poslušných...když ji najde a vrátí... nerozumíš, protože nechceš rozumět... to , co píšeš je sice pravda, ale nelze stále kalkulovat s časem...ten máš...zatím...ale stačí chvilka nepozornosti a vše je jinak.
Nevím, co jsem ti udělala zlého, ale prosím tě, abys k rozborům mé osoby používal raději mailovou poštu, než komenty pod díly...děkuji...
25.12.2006 22:44:00 | no
nevím,jestli jsem správně pochopila...jestli ano,jak blízko realitě...:)
25.12.2006 22:38:00 | loveSKA
Pochopil jsem... přednost? Myslím si, že nebude... věřící půjdou oddaně dál... a zamrzlé žáby... jsou zamrzlé... 100%
25.12.2006 22:08:00 | Gentleman v rubikové kostce