Šepot větru má tvůj hlas

Báseň na obrázky klubu snílků
Padají sny,
jako podzimní listí .
Mluvil jsi na mě šeptem,
držel mě,
byla jsem šťastná.
Cítila jsem tvou blízkost,
a jedinou starostí
byla obava,
že to jednou skončí.
Pročítám si tvá slova,
společnost mi dělá
tříbarevná kočka.
Harmonie je symfonií života.
Vítr přečítá mi v šepotu
tvé verše v jemné ozvěně.
Ve tvých básní jsem princezna,
kráska v krajkových šatech,
známá i neznámá,
pod maskou všedních dnů.
Chci s tebou sbírat květy
podél cesty a sdílet
hudbu z jejich vůně.
Žijeme někde mezi dvěma větry.
Jsi zvonění teplého deště
a svit měsíce přes listy stromů.
Slyším šepot větru,
má tvůj hlas,
který barevně plní
spektrum mojí duše.
A já tiše odpovídám šepotem
...dovol mi tě milovat...