hlavou sněženky právě zvony rozvoněly

zvony sní

sněženkami

které jim

nevoní

...

a jak jdou do deště

kaluže sníh rozpouští

motýla nikdy neviděly

ve slunci zatřepal

teplo pod křídla

a rozletělá

umřelá

možná

usmála se

na mokrý sníh

který nad kopci

příbuzné těšil

závějemi

pod okny

malebně

zaléhal

...


právě zvony rozvoněly

slzami rozmačkané

sněženky v dlani

a v naději

zvonily