Vzpomínky hodím do kapes

Každý stín a každý kout,

každý pohled i každý z mých útěků

našeptává nám,

že z vět jsou pouhá slova

chladivá,

zraněná i zraňující,

že sníme zády k sobě,

každý zvlášť,

že na černým plátně promítáš budoucnost,
skrz iluze a představy
žiješ si vlastní sen, zatímco
sedíme na hnojišti všedních dnů
a
všechny lepší okamžiky, na který jsme čekali,
byly moc krátký na to,
abychom čekali dál.

Naslouchám a loučím se

beze slov

bez doteků

vzpomínky hodím do kapes,

naději přes rameno

a pošlu Ti přání od srdce k srdci

*bez Nás nám bude líp*