svíčková

Za oknem vše jen ne vánice

ztišíme hádky, na krky věnce

jsme koňmi, co pískají tence

houkají a tak vyhnou se panice

 

Už v šest je svět ementálem

do kterého svítíš baterkou

já držím tě a vedu tmou

všude ‘radost’ je snad, málem

 

Jen stromy to vidí jinak

když tnem jim více do nohou

pod jasnou, těžkou oblohou

v blatech šustí song liják

 

Venku je zeleno od rána do noci

je pusto po létě i po sněhu

zvířata spolehnou na něhu

lidé tikají, je den před Vánoci.