Vlnobití

Na vlnách z ledu
rozumem kotvím se
má lodička z papíru
teď

nepotopí se

Silněji svitne až
na lepší časy
co ztuhlým je

roztaje

děsem zešednou vlasy

Rozvlněné hladiny
bijí nyní dvanáctou hodinu
naše loďky

do hlubin noří se
pozdě ptáme se

po Hospodinu

Na vlně z jedu
spílám vzhledu
svému i tvému
všemu

co lepším jeví se

Přitom nic nevidím
přitom nic necítím
ani se nedivím
že už nedivím se

Žízním po hlasu
čisté vody bych pil
vůkol žel

jen moře času
které jsem otrávil

Na vlně z medu
zpívám k ledu i k jedu

jedni v obětí s rodinami
druzí na poušti
s přesýpacími hodinami

Co pod zemí skryto
K povrchu spěje
Co do duše nevryto
Ničemu neprospěje

Vítr víří, zvedá písky
Na dunách tamtamy duní
To na vahách

plní se misky
To soudí svět

kdo nad světy trůní