Havraní blond

Už ani nevím, při jaké příležitosti nebo v jakém rozpoložení jsem to psala.

 

Kde jsou ty časy,

kdy jsem mívala,

světlé blond vlasy,

doma si zpívala?

 

Kde je ta síla,

která mě živila,

kdy byla jsem milá?

Jo, tu jsem pohřbila.

 

Od přístavu klidu

do bouře vplula jsem.

Nedivím se lidu,

že brání svoji zem

 

Slámové vlasy,

bílá tvářička.

Už dávno nejsem

"miloučká holčička".

 

Pro svět plavovlasá,

pro sebe havraní.

Teď už mě nikdo nezná,

teď jsem temnou saní.

 

Kde nechala jsem duši?

Stále ji marně hledám.

Všichni to dávno tuší.

Já duši vůbec nemám.