Peřina s letadýlky

Sedmiletý chlapec ve světě hraček
schovává pod polštář karamelky potají.

Kolem postýlky mu jezdí vláček
a pod ní má pár červených tramvají.

Chce být průvodčím ten malý snílek,
stejně jako děda od babičky.

Pod jeho peřinou s nákresy letadýlek
si ale hrává s autíčky.

Všechny jsou schované u něj v pokojíčku,
to nejhezčí hned vedle nástěnky.

V sedm pak slyšívá znělku z Večerníčku
o očích Makový panenky.

 

 

Teď nebaví se s kluky o kartičkách
a ani nemá vláček u postýlky.

Nesleduje večer příběhy o lasičkách
a taky si nehraje s letadýlky.

V pokoji se nerozléhá jeho dětský smích
a nemá tam už ani svoje karamelky.

To už je hold úděl dospělých,
co nepamatují si kdysi krásné znělky.