Rozkvetlá

Mateřídouška a vlčí mák,

Ezop a zob, jež sezob pták.

Květ lípy, bříza košatá

i pampeliška z chmýří rozvátá.

Máta, meduňka, šalvěj, prha,

přede mnou světlo, za mnou mlha.

Tymián, měsíček lékařský i vřes,

ve mě je tma, jak hluboký je les.

Ostružiní, maliny, borůvčíi jahody

svede nás osud nebo dílo náhody.

Jalovec, příroda je vcelku svatá,

lék na klouby může dát i hrstka bláta.

Jeřáb je pták i plody jeřabiny,

co zažene pocit únavy a splíny?

V kořenech bývá stromů naděje,

když usychá kmen, i stéblo trávy se zachvěje.

V pařezech doutná světélko a sčítá letokruhy,

pro mě jsi číslo jedna, nikdy nejsi druhý.

Zapřáhni koně, vytáhni k orbě pluhy

a světu vydejme se všanc, jsme blázni, dobrodruhy.

Slunce nás hřeje na duši

a kapky louce osuší.

Studnu naplní obloha z hvězd,

bojovat za Vás, je pro mě čest.

Květů je mnoho, na tisíce, divizna, petrklíč, poměnka a kopretina,

necítím vinu, přestože pro mnohé jsem vinná.

Smetánka může přidat se do vína,

tak nepovažuj mě za podivína.

Rudý květ růže, trnky zdobí trny,

neznám krásnější oči nad oči srny.

Bukvice, dub, jež žaludy ho tíží,

kaštan se sklání a zvěř se tiše plíží.

Potok je v lese čistý, relativně,

je to hrůza, děs, zní to divně.

Voda se zdobí kameny a na oplátku

dá povrch jemu hladký a mě ukáže zkratku.

Předu si vlastní nit na kolo-vrátku,

postrádám mého otce i svou matku.

Když z rána vrabec les si rozezpívá,

jsem stejně neživá, jako stávám se živá.

A tak to bývá, že za soumraku usíná i les

a u stavení odpočívá zvěř a hlídá pes.

Tak věz, že nevědomí, říkává se, bývá sladké,

ale nohy lži, díky Bohu, jsou velice krátké.

A než uděláš druhý krok, jsi opět na počátku,

zanechme nesvárů, střesme se zmatků,

tahleta báseň má i věnování: "poslednímu v roku pátku".

Kdybys byl stromem, nejsi smrk, jedle ani lípa či borovice,

pro mě jsi mnohem, mnohem více,

tak zkus odpověď do třetice...

Kdo ještě z stromů plní tvoje plíce?

Jalovec není jalovice!

Knot nenoří se do slívy!

Ruce mi spálí kopřivy!

Napovědět není spravedlivý!

Otevři atlas stromů světa,

z čeho pyl ještě v létě létá?

Rezeta rzi nepřidá, jehnědy obalí hněď,

orel si zdobí hnízdo, i když mu říkám: leť,

tak odpovědi, prosím, nepopleť!