Kdy pochopíme?

Prolog:

Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávena, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že se peníze nedají jíst!

 

Nebudu stát v řadě,

nebudu se smát,

všeho co jsem chtěl,

musel jsem se vzdát.

(...chci...)

 

Co je láska k člověku?

Teď tu vládnou zdi.

Říkáme, že milujem';

jen slova beze cti.

(...jen...)

 

Peníze tu převládají,

nad vší lidskostí,

a ti, co lásku chtějí,

ať si našetří!

(...žít...)

 

Kde je lidskost?

Kam jen šla?

Stavili jsme mrakodrapy;

ztratili křídla.

(...dál...)

 

Epilog: Lidé... Zamyslete se, kam tento svět spěje. Vždyť... Láska k člověku, je nyní nic oproti lásce k majetku. A člověk na člověka... Se ani neusměje.