Chlapec

On,seděl na lavici při svitu měsíce,
on,tvář měl v dlaních a hřála ho svíce.
Byl to on,co psát básně mohl jen,
byl to on,co zlomené srdce měl.

Chlapec,co cítil se sám,
chlapec,co nikdy nic neudělal Vám.
A přesto jste ho odsoudili,předevšemi ponížili a na smolaře povýšili.

Avšak chlapče stůj,
můj život je tvůj.

Do rukou vezmi ho a neubliž mu,prosím.
Ceň si života mého,já ten tvůj v srdci také pevně nosím.