Návrat

Vesmírná ruka co letí věčností,

Směr snad ukazuje – někam z pekla ven,

Je to jen sen či netrpím soudností,

Chci se jí řídit, zastavit den.

Je noc, je toho na mne moc,

Důvěru ve vlastní soudnost ztrácím,

Kácím sociální břehy

A při hledání něhy mne to zas vrací k lidem, citem,

Číslům, dětství - rozum se mi vrací - prací.