Jen ty, a jen tvé oči

Chci tě hladit po tvaři,
na věky se dívat na oči, co září.
Ukradlas Luně její krásu,
všichni v tobě vidí pouze spásu.
Jak s tím žít můžeš?
Všechny své hříchny nesmažeš.

Andílku spadlý z nebe,
proč všichni chtějí jen tebe?
To nikdo další není?
Co to všechno na světě jen změní?

Nakonec tě dravci lapí
do svých temných sítí.
Já budu tiše na smrt čekat,
na dřevěné židly stát.
S oprátkou na krku usínat.
Budeme spolu přeci umírat?

Aspoň já svou dohodu splním,
že tě nikdy neopustím.

Máš tak krásnou tvář,
už ti schází pouze ta zář.
Oni ti ji ukradli,
tebe zahubili.
Luna se teď tiše směje,
jak tvůj život k smrti spěje.