Eugen Oněgin - moje reflexe
Eugen Oněgin - moje reflexe
Anotace: Tohle mě napadlo... Je to vlastně něco jako moje pokračování Puškinova díla. Prostě jsem napsala konec Oněginova příběhu (života?) svými slovy, samozřejmě ve verších. :)
Na zem padl
V citu nejvyšším,
Pak se zved
A stanul,
A hle, on před ním stanul též,
Jeho sok – muž Tánin,
Vysoký jak věž.
…
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
nápodobně s tím, že ti co nečetli, tak neví o co jde...asi jsem pozadu nebo mi to nic neříká, ale asi by mě to nebavilo...ale báseň určitě pěkná ,kdybych věděla o co jde:D
10.01.2007 19:20:00 | Nerien
Markét, já necu zkoušet HAIKI, za 1. to neumí, za 2. nevím jak to má vypadat a za 3. se mi to nelíbí...
01.01.2007 18:29:00 | Choosy girl
Asi to nepobereš, no... Ale zkus to, je to náhodou dobré.
Ano "Tři kamarádi"... O tom jsem už slyšela a chystám se na to. Díky... :)
30.12.2006 21:09:00 | Marketka3x3
:)... máš v profilu Ericha Marii Remarqua... zkus Tři kamarády... pěkně si pobrečíš. Jako já.
30.12.2006 18:34:00 | Gentleman v rubikové kostce