E.

Tak jako se obrysy Tvé tváře,


navždy mi zapsaly do dlaní.


Tak stejně , nádherně a blaze,


prožívám s Tebou svítání.





To Ty jsi úsvít, jež táhne mne z postele


za ranní rosou svítáním,


Proplouvám dnem pak vesele,


vím, že budem mím stmíváním.





Nenajde dne kdybys nevyšla


noci, kdys přestala spát.


Ta rána krásná odešla,


o Tobě chce se mi zdát.





O ránech plných radosti,


o nocích plných touhy.


Život teď prožívám v krutosti,


doufám, že nebude dlouhý.