Oddaně

Smýšlivě hledíš do dálky.

Koho vyhlížíš?

Snad ne…

mě?

 

Oddaně

sedím ti po boku

a odvracím pohled

kdykoliv se dotkneš

mých křídel.

Kdyby tak ten cit nepobízel

mé hříchy

-vyvěrat

na povrch-.

 

Odsouzena

ležím vedle tebe.

Nezasněna

němě

ti na ramenou spím

a když jsi vzhůru bdím.

 

Odvracím se navždy

od svých myšlenek.

Od myšlenek,

kde jsi nebyl.

Odvracím se navždy

a doufám,

že ty nikdy

nezapomeneš

na křídla z hedvábí.

 

Smířlivě hledíš do dálky.

Na co myslíš?

Kéž by…

na mě.