To datum, ten svatební den,
to jest nevěsty krásný sen.
Avšak tohle už není snění,
je uprostřed svatebního dění.
Nevěsta, s květy, bílými šaty na sobě,
i ženich. Nastupují k oltáři oba.
Ta žena, nevěsta, snila o této době,
ale ženicha se zmocnila náhlá zloba.
Ženich vytahujíc nůž řve pozdravuj,
do věcí, kam nepatříš příště nezasahuj.
Pro mě žádné příště nebude,
nic, ani láska ti po mě nezbyde!
Nesnáším tě!
Vrazívajíc nůž do srdce, do sebe, otevírá si brány do nebe.
Nevěsta, se slzami v očích nůž bere,
během chvíle i ona ho do sebe dere.
Hosté, těšíc se na štěstí lpící,
najednou mají před sebou oltář smrtící.