ZPOVĚĎ STÍNU
ZPOVĚĎ STÍNU
Proč, halí smutek srdce Tvé?
Je nešťastné.
Prorůstá jím bolest.
Proč se ptáš?!
Poněvadž za úsměv ho neschováš.
Proč, roníš slzy do noci?
Jelikož si nemohu pomoci.
Bol mi je vhání do očí.
Nač Tvá slova?!
Poněvadž jich bylo třeba.
Je nešťastné.
Prorůstá jím bolest.
Proč se ptáš?!
Poněvadž za úsměv ho neschováš.
Proč, roníš slzy do noci?
Jelikož si nemohu pomoci.
Bol mi je vhání do očí.
Nač Tvá slova?!
Poněvadž jich bylo třeba.
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
ta se ti moc povedla, teď jsem tak přemýšlel, jestli je možné aby člověk neměl svůj stín když svítí slunce, asi ne protože to by mu muselo svítit přímo a stále nad hlavou, a to mě taky přivedlo na myšlenku, že tedy každý z nás má svůj stín, za nějž se snaží něco schovat, ale když se stín pohne, tedy slunce na nás svítí pod jiným úhlem tak se stín mění, a to schované postupně vyplývá na povrch, někdy to může trvat hodně dlouho, ale nikdy se to neschová na věky, a tedy i sebe zatvrzelejší člověk hne se se svým stínem na místo nějž se dostane slunce :-), děkuji ti za tuto báseň
23.06.2012 22:19:06 | losscar