Omne animal triste post coitum

Vždycky zhasne

a zamkne dveře od svého pokoje.

Zapne rádio

a já ji povalím na postel,

rozepnu jí podprsenku

a začnu ji líbat po celým těle

a pak mi sundá kalhoty

a vytáhne mé ztopořené přirození.

Sahám jí na prsa a na zadek

a ona mi dýchá do ucha,

tiskne se ke mně

a proplétá své nohy a ruce do mých

jako bychom byli jeden.

 

A potom to končí,

čas se zrychluje nebo zpomaluje,

poslední dotek, hudba,

poslední výkřik a propnutí svalů

a teplo jejího těla

hřeje moji duši.

 

Jak rád bych někdy

také zhasnul

a zamknul dveře

před celým prašivým světem.