Zamyšlení

Všechny mé básně

prožívám

a všechny mé prožitky

píšu.

Tak kde beru čas

na život?

Ve vaně

tonouce usínám

a chleba kůrky

hryžu

jen tak, abych zas

neumřela snad.

 

Neznalá světů ostatních

namáčím pero

do inkoustu

a snažím se rukou svou a tvých

smyslů, ženo,

přijít na chuť kouzlu,

které je

ve mě?

 

Ale....

.....proč?