Hlava z popela

Naštvala jsem asi spoustu lidí,

někdo se zasmál, jiný se stydí

a mnohý jiný jinak vše vidí.

 

Chybovala jsem a chybuji i teď,

z pionýra zbyl jen povel: vpřímo hleď,

postav se, nebo raděj seď!

 

Kdo má sílu, odpustí mi.

Kdo má víru, uvěří mi.

Kdo má lásku, pochopí mé rýmy.

 

Sypu si popel na hlavu

a občas rýpu do davu,

nestojím o bohatství a o slávu.

 

Ráda bych lidi, jež mi chybí

a muže, který se mi líbí.

Nevěřím v předvolební sliby: KDYBY, KDYBY, KDYBY...