Spoustu známejch

Mám plnej blok barevnej papírů

a šaty šitý na míru

zítra na kolonu.

Mám kamaráda do deště

a taky ještě

spousty dalších.

Ale jsou to pouze známí

co sednou na pivko s námi

a pak už nepodrží.

Mám taky někoho jako kamaráda.

Necítím k němu nic a nemám ho ráda.

Nemá volnou postel.

Znám taky spoustu slavnejch lidí,

co kdysi pro ně žiješ- teď se za ně stydíš.

Ozvou se jen když se chcou pochlubit.

Mám spoustu známejch z netu,

co s něma pokecáš, oni řeknou pro tebe jsme tu.

Ale v životě je neuvidíš,

ale jsou lepší než ti jiní.

Jo a pak mám ještě Patrička a Zuzanku...

Lidi, s kterýma je bžunda

a Barča už taky není, co bejvala...

A když už člověk zapomíná,

tak se ozve Robert.

A pak jsou tady ještě ti kluci,

s kterýma si člověk rozumí,

pač už to potřebuje.

A pak už si jen seřazujete barevný lentilky

a počítáte největší pravděpodobnost výskytu žluté