Světlo majáku

Ve stínu,
zahlédl jsem světlo majáku,
v moři uprostřed největšího slejváku,
bez smíchu.

Ke skaliskům,
s odvahou z nebe seslanou,
jen blázni a bozi mají takovou,
k poutníkům.

Už na dně,
po slejváku jen v moři se vznáším,
pomalu klesám a ryby v okolo tím plaším,
ve tmě.

V propasti,
jen ležím a přemýšlím na ten den,
nemohu si vzpomenout jestli to nebyl sen,
bez slasti.

Jen vzpomínám,
když ve stínu,
zahlédl jsem světlo majáku…