Procházková

 

Pro Petra - Vapitiho....vznikla už dávno...za jedné letní bouřky....v uších mi zněl Mozart a bylo mi s tebou hezky... trochu jsem jí oprášila....díky ťapťucho :)

 

****************************************************

Vznáším se

 

potok mezi jehličím

 

je mi koloraturně

 

špičky hladí zem

 

zakázaný dotek kruhů v kalužích

 

Kontur šeptá svůj obehraný sen

 

dnes ustelem si spolu

 

na růžích

 

***

 

Nad naším mostem povykují bozi

 

blesky míří až do srdečního místa

 

a Giovannimu lámou vaz

 

to dva pošetilí básníci si dali sraz

 

přátelstvím obtěžkaní

 

blázniví stále víc a víc

 

 

 

z nebe je světí voda

 

úplňkových křtitelnic