Zastavil se čas

Sedí v koutě, tiše sama....
přes bílou tvář padá černý vlas..
špinavá, černá slečna...
při pohledu na ni
zastaví se čas.

Sedí v koutě, tiše sama....
z bleděmodrých očí stéká slza,
jen jedna jediná co ještě zbyla,
nenávist prostupuje celým tělem.
Je zhrzená a podvedená.

Lásku a důstojnost pošlapal on
a teď ani vidu, ani slechu,
je pryč.
Je opuštěná ve zaprášeném koutě
se zaprášenou duší.

Vlastně ani nechtěla,
přála si vrátit se domů,
ale vždyť nebude trhat partu,ne?
Šla někam a nevěděla kam
a šla
s někým koho ani neznala.

Přišla tam, kde těžce voněla tráva
řekl jí, že jí má rád
a ona, že ho má rada

A uteklo jí to nejsvětější co měla.

Doma zatím lká její matka...

Kde jen může být její dcera?
A ona...
sedí v koutě, tiše sama....
vešla čistá jak čertvý sníh
a teď..........
odejde a něco se změní...
už se vlastně změnilo....
důvěra je pryč,
cit se někam ztratil.

A pod srdcem žije to, co je předurčeno k zániku.