Buším do zdi
Buším do zdi
a ozvěna mi vrací
křik mozku,co se pomaličku
mění na kaši
Myslíš, že to dělám
jen tak pro legraci?
Anebo že - nedej bože-
tě chci postrašit?
Já to myslím vážně
musím vyhnat z hlavy
tu zarputilou šedou hmotu
- jediné JÁ, co mám
Tenhle příběh stěží
už ti dovyprávím
Že je srdce sídlem citů?
Vychytralý klam....
Ne v srdci, to v mé lebce
se uhnízdila láska
a vyvedla tam svoje mládě,
co nemá nikdy dost
Až dostanu se k němu
(slyšíš? kost už praská!)
pak ho pošlu jednou provždy
k ďáblu na věčnost
Potom můžu umřít
už v dáli zvoní hrana
bez lásky je člověk slupka
pouhopouhý stín
Vždyť - jak můžu mít ráda
- a nebýt milována?
I když hlavou do zdi buším
- víc se nedovím...
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Život by bol možno jednoduchší
keby som ťa vôbec nepoznal
Neviem čo je to láska
ale možno je to že sa budeme spolu
očiť očami a ušiť ušami
alebo i ústiť a kožiť
a prsiť a brušiť a pohlaviť
ručiť a nožiť
Vidieť ťa len raz a potom už nikdy
je oveľa ľahšie než ťa vidieť ešte raz
a potom už nikdy
Ale ja som hlúpy a chcem ťa vidieť
ešte veľakrát než ťa neuvidím už nikdy
23.01.2007 18:56:00 | Luboško
Hele, Petře, underground vyvrcholení fakt neovládám...Rozbitá lebka je ti málo? Tak já to přepíšu a přidám krve a možná přijde i přesah,ne?
05.01.2007 14:17:00 | Branwen1
hovnajs, když jeden miluje a druhý ne, je to hovnajs. Vzít nohy na ramena, do ruksaku a pelášit.
Jsem čekal nějáké underground metro vyvrcholení a nic.
Ani to nemůžu sprznit svým kritickým komentářem, tak blbý to taky není. Přesahu...
05.01.2007 14:05:00 | Petr Miroslav