Listo-padová

Řvala jsem a brodila se řekou, vody Lomnou tekou,

znavená básněmi, s výkřiky jak vztekloun.

 

Bolest, bílý kámen rybáře o hladinu rozbitý,

klíč, jež vede k balkónu, k posteli je přibitý.

 

Sanatorium, les a opuštění studu, tisíc ptačích hnízd,

vlci, kámen, kůra, trnky, vlas, větvička, šiška, list.

 

Ikebana a poznámky, Blanka je schovala ve školní zásuvce,

zrada vlastní rodiny nečekaná, průplesk pro tupce.

 

Proč havran a proč TY? Nemoc anebo tlak mágie?

Nerozumím, nechápu! Kolik životů člověk prožije?

 

Koncentrák, korupce, kostel, kříž, les,

vše tělo unes, vše duše snes!

 

Nevolnost, únava, obtěžování, léčebna...

Jsem tvarovatelná, ale nejsem ohebná!