Quo vadis

Quo vadis zeptal se mě
a já nevěděl co říct.
Kam že to kráčím?
nevím nic

Jen prostě nohu před nohu,
a pomalu vpřed
bez zastavení, s odpočinkem
poznat celej svět.

Co chceš? Zeptal se mě
a já věděl, však nechtěl sem mu říct
že jsou věci, že je jich dost
co chtěl bych víc.

Co za ně dáš? Zeptal se mě
a já věděl že sem ztracenej
co za ně chceš?
já ptal se s tím pocitem viny

Všechno co máš,
nebo co budeš mít
To nejcennější si nech,
to druhé v pořadí chci mít.

A já kývl na to,
abych mohl tak jak chci dál žít.
A tak šel čas,
už boty v koutě stojí,
tuláckej šat spočívá kdesi

A teď vím že to byla chyba
vzdát se všech a všeho kvůli jedný věci
Zůstaly jen sliby a prázdný kecy.