Kde je má múza

Ztratila jsem sama sebe,
Kdesi v těch řádcích školních knih.
Přes den mám nad sebou jen nebe,
V zimě vidím prostý bílý sníh.

Nevšímám si mraků na onom nebi,
Poskytující mi kdysi milióny nápadů.
Ze všech barev, zbyly jen barvy šedi,
Múza se přede mnou uzamkla na několik západů.

Když marně hledám slov, ptám se, co se stalo,
Uvnitř žalostně skličujícím žalem umírám.
Co podivného mi múzu vzalo,
Na to se ptám a vzpomínám.