tandem

oči si jen představuje
padá do nich
nevesluje
tisíc vodních dam
nemá, nedá
cítí strach
mlha bledá
halí prach
koho že si
koho viděla
jenom lesy
divadelní propadla
květina co zvadla
už zase kvete
jaro je kdesi
babička plete
dlouhou šálu
z vlastních vlasů
hrdě chcete
zakrýt v bálu
prokleté
oči svoje
v kterých mizí
coby stroje
duše ryzí
moje
tvoje.