Co všechno bych pro vás neudělal

Ne, vážně bych nešel na ekonomku,
protože si libuju v nelibosti bankomatů
a televizních reklam.

Až zase povoluju s kámošem u baru,
že dneska se dělá umění kálením hoven v galeriích,
nebudu myslet na to, že je mi zima od nohou,
ale zkusím se podívat někomu do očí...

a nebudu vám líbat vnitřnosti
a nepopíšu pachuť svý krve od nervů rozhryzaných rtů
a nevzdám se pošetilostí pro potřeby

Asi bych nikdy nepůjčil kamarádům peníze na drogy,
protože čím jsem starší, tím víc se bojím smrti
/anebo proboha nevěřím, že mi je vrátí?/

Nezašeptám svý sestře a jejím dětem, že je mám rád,
protože jsou příliš daleko a křičet nechci,
abych se nevzbudil.

Ani na tebe už nebudu řvát, že tě miluju,
protože v čekárně plný vyděšených dětí, kde se každej bojí
výkřiku bolesti z útrob ordinace za vypolstrovanými
dveřmi, se to nesluší.

a nebudu cinkat mincí o máti v autě
a nezašišlám na děsivou čistotu čerstvě narozenýho člověka
a nepokradu z přežranýho hladu

Asi si nepřestanu připadat jako nejstarší fracek
v karanténě svýho bytu
to snad i ta šestnáctiletá holka byla dospělejší,
když se mi smála z blízka do očí poživačností,
zatímco já jí naivně vyprávěl o příčinách
a zlatym dešti

a pak jsem se strašně leknul nevinnosti
jejího těla